KRÁSKA Z INDIE, KTEROU ZNÁME HLAVNĚ Z KŘÍŽOVEK

Dosna (kana) indická získala své druhové jméno v 16. století, kdy se věřilo, že Kryštof Kolumbus přijel do Indie z východu. Tato květina však pochází z Jižní Ameriky. Není mrazuvzdorná, a proto se musí každé jaro vysazovat na záhon. Měla by se předpěstovat, jinak kvete až v pozdním létě.

Její květy mají většinou rudou, oranžovou a žlutou barvu a dorůstají do jednoho až dvou metrů. Pěstovat ji můžete na záhonech i ve větších nádobách. Kaně se daří na teplém slunečním místě, vyžaduje vlhkou půdu obohacenou o kompost, hodí se do letničkových záhonů. Dosny vynikají v trávnících a parkových úpravách, kvetou od července do září.

Na podzim se musí hlízy vybrat ze země, aby nezmrzly. Očištěné je uložíme do nádoby a zasypeme jemným pískem a přezimujeme v suchém a teplém sklepě. Ovšem brzy na jaře musíme začít zalévat, a když začnou opět klíčit, hned vysadíme na zahradě.

Právě blížící se podzim je ideální dobou na rozmnožení této indické krásky, a to dělením silných hlíz. Každý kus budoucího kořene musí mít alespoň jeden pupen. A staré pravidlo radí vysadit kanu v době, kdy vysazujeme brambory.

A jedna zajímavost – černá semena velikosti hrachu mají neobvykle tvrdou slupku. Karibští indiáni jím při nedostatku střeliva nabíjeli muškety, ale u dnešních hybridů obvykle semena nedozrají.